Poustevník
Rubáš mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta
Les svažuje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýr
Pomalu krácím opadanou alejí
Zbídacený, opuštený rytír
Jeho knihy jsou kura starých stromu
Denne obchází kolem nastražených pastí
Mnohokrát je jeho bledá plet
Zbarvena rudou krví
Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník
Tlusté stromy, podmácené koreny
Mezi krovinami vidím chatrc
Prolámaná okna, komín zborený
Presto obydlená poustevníkem
Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vubec nic nevnímá
Pustý, jak vetrem ošlehaný sráz
Náhle však Krista proklíná:
"Ta bestie už zcela strhla lid
Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost
Už navždy ztratili cit
Šum stromu, dešte, vnímat prírodu"
Popadne náhle kus masa
Sušené maso lesní zvere trhá zubama
Zahalen do prírodních cáru
Vdechuje vítr, rubáš mrazu
Printable Version